„Nech mi ještě svítit.“ Nedostatek denního světla a nadměrné vystavování svitu žárovek není bez následků

Až 90 % času trávíme v interiérech budov s převládajícím umělým osvětlením, večer si svítíme umělým osvětlením i před spaním a leckdy navíc koukáme před odpočinkem do modrého světla displejů, tabletů, notebooků nebo počítačů a tmu pak našemu tělu nedopřejeme často ani během noci. Na vině mohou být nejen schválně ponechaná rozsvícená světla, ale také svítící diody elektroniky a světelný smog prostupující zvenku z pouličních lamp, automobilů a podobně.

Většina živočichů, včetně člověka, je od přírody naprogramovaná tak, že ve dne pracuje a v noci odpočívá. K tomu, ale aby tělo mohlo během noci správně regenerovat, potřebuje absolutní tmu. Dlouhou dobu se tak vedou diskuze spojené nejen s nadměrným vystavováním umělému osvětlení především ve večerních hodinách, ale také negativní dopad na přirozené fungování lidských biorytmů kvůli světelnému smogu. Ten na nás působí neustále, každou noc, především, pokud bydlíme ve městě.

V lidském organismu během noci stoupá v krvi hladina hormonu melatoninu, který ovlivňuje velké množství fyziologických funkcí, které mají zásadní vliv na kvalitu i délku života. Melatonin se z našeho těla vyplavuje pouze v noci za tmy. Sekrece melatoninu neovlivňuje bdělý stav nebo spánek, ale závisí na intenzitě světla dopadajícího na sítnici. Proto potřebuje naše tělo během noci tmu, bez zbytečného světla.

Světelné spektrum má vliv na lidský biorytmus

Velkým faktorem v umělém osvětlení je také podíl modré části světelného spektra, které má vliv na aktivitu člověka a ovlivňuje jeho biorytmus. V ideálním případě by bylo vystavovat se pouze dennímu světlu, jehož světelné spektrum je pro nás nejpřirozenější. V současném světě je to však téměř nemožné. „Je však důležité volit osvětlení v prostředí, kde se pohybujeme, a hlavně kde spíme, velmi citlivě. Vhodné je maximalizovat přísun denního světla především v pracovním prostředí, ale i v domácnosti. Ať už pomocí úpravy dispozice, zesvětlením interiéru, instalací většího množství oken nebo jednoduchou instalací světlovodů,“ říká Jakub Brandalík ze společnosti Lightway.

Pozitivní vliv přirozeného světla potvrzuje také lékařka MUDr. Michaela Vančatová: „Denní světlo je zcela nenahraditelné. Umělé světlo je totiž jednotvárné, bez přirozené dynamiky a blahodárných účinků na lidský metabolismus. Dostatek denního světla působí pozitivně zejména na psychiku.“

Podle průzkumu společnosti Wirtuuu chybí denní světlo v domácnosti více než 2/3 lidí. Dotázaní, kteří doma častěji svítí umělým osvětlením, pak na sobě pozorují častěji potíže se zrakem, pálení očí, ale také únavu. S nadužíváním osvětlení umělého, které doprovází neutuchající světelné znečištění i během noci a potřeby tmy pro kvalitu spánku, souvisí i další zdravotní potíže. U lidí může nadměrné vystavování umělému osvětlení vyvolat řadu nepříjemností, jako jsou deprese, může také úzce souviset s obezitou nebo vznikem diabetu, ale také s některými typy rakoviny.

Největší problém se světelným smogem je s příchodem zimních měsíců

Podle statistik je světelným smogem zasaženo na 83 % světové populace. Z hlediska větších celků je pak světelným znečištěním zasažena především Evropa a USA, a to až z 99 %. V rámci Evropy jsou pak na tom nejhůře země Beneluxu.

Zejména v období zimních měsíců je umělého světla v důsledku kratších dní pochopitelně více než v měsících letních. Proto se především lidem žijícím ve velkých městech doporučuje eliminovat dopad venkovního osvětlení do interiéru pomocí stínící techniky. Vhodné je také použití tzv. black out, neboli zatemňovacích závěsů, zejména v prostorách ložnice.


Zdroj:

Šárka Lachoutová

ASPEN.PR s.r.o.

www.aspen.pr