„Obří“ lavičky v Plzni u Radbuzy přepluly na slovanský břeh, ostatní zmizí úplně

Reklama

U řeky Radbuzy poblíž kreativní zóny DEPO2015 a Městské plovárny v posledních dnech zmizela část oblíbených dřevěných laviček spolku Pěstuj prostor. Nevytratily se však úplně, díky zájmu Městského obvodu Plzeň 2 – Slovany se objevily na břehu protilehlém. Zbylé lavičky spolek pro nezájem města a Městského obvodu Plzeň 3 odstraní, zda se tedy budou moci lidé při vycházkách posadit i na břehu původním, je zatím nejasné.

 

Břehy Radbuzy mezi centrem Plzně a Doudlevci jsou již řadu let oblíbenou vycházkovou a rekreační zónou pro obyvatele krajského města. Oblibu této oblasti podpořily vedle tradičních hospůdek také v letech 2014-2015 nově oživené areály Městské plovárny a kreativní zóny DEPO2015.

 

„Lavičky a další mobiliář sloužící k posezení u Radbuzy jsme v roce 2015 vyrobili s místními i mezinárodními dobrovolníky, s Mobilní architektonickou kanceláří MAK! a také se studenty fakulty architektury ČVUT. Vyslyšeli jsme tehdy silnou poptávku veřejnosti, která si stěžovala na to, že si při vycházkách podél řeky skoro není kam sednout. A lavičky skutečně byly okamžitě obsazené, využívali je lidé všeho věku,“ říká architekt Marek Sivák ze spolku Pěstuj prostor, který za vznikem laviček stál.

 

Spolek Pěstuj prostor v letech 2014-2019 opečovával historickou Městskou plovárnu Plzeň a snažil se i o oživení vzdálenějších částí břehů Radbuzy. Ne všude však byla tato snaha vítaná, a zejména po skončení projektu Evropského hlavního města kultury v roce 2015 ze strany města Plzně a Městského obvodu Plzeň 3 převládl jednoduchý pragmatismus.

 

„O lavičky se po celou dobu sami staráme, několikrát jsme řešili jejich poškození vandaly. Musím ale říct, že jinak se k nim lidé chovali slušně a vydržely v dobrém stavu. Spolu s místními dobrovolníky jsme několikrát za sezónu uspořádali brigádu a uklidili břehy řeky. Namísto poděkování nám však část úředníků a politiků vyčítala, že někteří uživatelé okolo laviček nechávají nepořádek, a chtěli po nás, abychom jej pravidelně uklízeli. Zajistit pravidelný úklid veřejného prostoru a jeho odpovídající vybavení mobiliářem má však být zodpovědností samosprávy, která na to má mandát, organizace i finance,“ vysvětluje Silvie Hašlová z Pěstuj prostor.

 

Letošním rokem spolku končí dohoda s městem a ten tedy začátkem roku navrhl zástupcům města i obvodu několik řešení, od odstranění laviček přes jejich ponechání a vyjasnění záležitostí s úklidem až po větší rozvoj jednotlivých míst.

„Pomáhal nám to projednat i Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, který v tomto období aktualizuje koncepci úprav břehů řeky Radbuzy. Bohužel jsme však doposud nedostali žádné vyjádření ani od obvodu trojky, ani od města. Hrozilo, že lavičky skončí nevyužité. Nabídli jsme tedy část z nich – ty lehce přesunutelné – druhému plzeňskému městskému obvodu, Slovanům. Díky jeho zájmu a péči si nyní občané mohou lavičky užít na protějším, pravém břehu řeky. Ostatní rozebereme a odstraníme. Jsem zvědavý, jak na to zareagují občané i obvod trojka, zda „naše“ lavičky nahradí jiným mobiliářem, nebo zda lidé přijdou o možnost se na levém břehu řeky posadit,“ dodává architekt Sivák.

 

Ke zlepšení budoucí kvality a vybavenosti míst podél Radbuzy má přispět právě městem zpracovávaná koncepce. Tu chtěl spolek Pěstuj prostor a Útvar koncepce a rozvoje veřejnosti představit ve středu 7. října v rámci Dne architektury. S ohledem na aktuální koronavirová opatření se však tato akce přesouvá na jaro 2021 (víkendová část programu Dne architektury v termínu 2.-4. října zůstává beze změny).

 

„Plzeň má unikátní situaci čtyř (podle jména dokonce pěti) řek a může na tom založit kvalitu svého veřejného prostoru. V minulých letech město postavilo centrální náplavku na Radbuze a rozšířilo cyklotrasy („greenways“) v nivách řek, vznikla i lobezská jezírka. Je tu však také řada přírodnějších míst, které jsou dnes špatně přístupná a využitelná, některým by postačily drobné citlivé zásahy. Nejdůležitější mi však přijde, že Plzeňské řeky – a Radbuza nejvíce – už od konce 19. století přitahovaly společenský život včetně řady sportovních a kulturních spolků. I dnes je tu silná poptávka veřejnosti a velké množství příležitostí a aktivit, které čekají, až město docení jejich obrovský potenciál a nechá je rozkvést, mezi nimi např. oblíbená Městská plovárna,“ zmiňuje architekt Marek Sivák.

 

Zda Plzeň vybaví levý břeh Radbuzy lavičkami a podpoří rozvoj rekreace a kultury u řeky, včetně rekonstrukce a znovuotevření Městské plovárny, je v tuto chvíli nejasné a závisí to z velké části i na zájmu občanů Plzně.

 


Zdroj:
Silvie Hašlová
Pěstuj prostor, z. s.
www.prostor.plzne.cz

Reklama