Týmy Biomedicínského centra Lékařské fakulty UK v Plzni, které patří k nejmodernějším centrům v republice, se specializují na výzkum a vývoj v oblasti nahrazování a regenerace orgánů. V loňském roce přispěli plzeňští vědci zejména k výzkumu infekčních onemocnění – v oblasti prevence virových infekcí po transplantaci ledviny a při experimentálním ovlivnění sepse. Důkazem stoupající mezinárodní prestiže Biomedicínského centra je i získání excelentního vědeckého pracovníka v oblasti nádorové epidemiologie – profesora Kariho Hemminkiho, který v Plzni povede novou laboratoř díky podpoře z projektu ERA Chairs programu Horizont 2020 Evropské komise.
Týmy Biomedicínského centra představí výsledky svého výzkumu na výroční konferenci ve čtvrtek 6. února 2020. Řada z těchto výsledků již byla uplatněna v prestižních časopisech. Například nové poznatky výzkumu prevence virových infekcí po transplantaci ledviny, kterou se dlouhodobě zabývá tým pod vedením docenta Tomáše Reischiga, byly publikovány v nejvýznamnějším světovém časopise v oboru transplantací American Journal of Transplantation a v prestižním evropském periodiku Nephrology Dialysis Transplantation. Tým jako první prokázal, že ve světě i v ČR velmi často užívaný způsob prevence cytomegalovirové infekce, což je nejčastější virová infekce po transplantaci, má za následek zvýšený výskyt jiné závažné komplikace – polyomavirové infekce transplantované ledviny. Příčinou jsou pravděpodobné vlastnosti protivirového léku valgancicloviru, který utlumuje některé složky imunitního systému. Současně autoři ukázali jiný a stejně efektivní způsob použití valgancicloviru, který negativní vliv na polyomavirus nemá. Vzhledem k tomu, že proti polyomaviru neexistuje účinný lék a tato infekce často vede k selhání transplantované ledviny, vzbudily nálezy plzeňských lékařů velký zájem odborné veřejnosti.
„Je pro nás potěšující, že v nezávislých klinických studiích, které nebyly podpořeny z komerčních zdrojů, se nám podařilo nalézt způsob zlepšení péče o nemocné i bez zavedení nového drahého medikamentu. Samotná inovace ve způsobu kdy a jak lék indikovat může někdy přinést více užitku,“ uvedl docent Reischig.
Dalším významným úspěchem Biomedicínského centra se stala experimentální studie na prasečím modelu sepse a septického šoku, která ukázala, že elektrická stimulace bloudivého nervu dokáže významně snížit závažnost průběhu septického onemocnění. Poprvé se tak podařilo demonstrovat význam tzv. cholinergní protizánětlivé cesty, kdy bloudivý nerv představuje funkční spojení mezi mozkem a imunitním systémem a umožňuje centrálnímu nervovému systému do jisté míry řídit imunitní mechanismy. Elektrická stimulace bloudivého nervu tento protizánětlivý systém aktivuje, zvyšuje obranyschopnost organismu a zabraňuje rozvoji onemocnění. Studie byla publikována v jednom z nejprestižnějších časopisů v oblasti intenzivní medicíny, Critical Care Medicine. „Výzkum sepse čeká zatím marně na lék, který by pomohl snížit vysokou úmrtnost na toto onemocnění. Po více než 20 letech vlastního experimentálního výzkumu jsme se u stimulace bloudivého nervu prvně setkali s tak nápadným protektivním účinkem,“ dodává profesor Martin Matějovič, vedoucí týmu laboratoře experimentální intenzivní medicíny a přednosta I. interní kliniky.
Úspěchy zaznamenaly i další výzkumné skupiny (laboratoře) Biomedicínského centra, kterých je celkem osm, dále jsou v centru 4 společné servisní laboratoře (core facilities).
Celkové provozní náklady centra činily v roce 2019 přibližně 77,3 mil. Kč. 33,4 mil Kč (tedy 42 %) bylo kryto dotací MŠMT určenou na udržitelnost výzkumných center vybudovaných v ČR z evropských operačních programů. 33,9 mil. Kč (45 %) bylo kryto z dalších národních veřejných zdrojů (grantů) a 10 mil. Kč (13 %) fakulta doplnila z vlastních zdrojů, z mezinárodních grantů a ze smluvního výzkumu.
Zdroj:
Ing. Barbora Černíková
PR a vnější komunikace, reporting
Univerzita Karlova
Lékařská fakulta v Plzni
