III Dirigentský masterclass

Reklama

Karlovarský symfonický orchestr uvede v pátek 17. ledna v Lázních III Dirigentský masterclass pořádaný ve spolupráci s berlínskou Hochschule für Musik Hanns Eisler, jednou z předních hudebních evropských konzervatoří. Uměleckým garantem projektu je dirigent Christian Ehwald.

Juliette Beauchamp
Juliette Beauchamp
Christian Ehwald
Christian Ehwald

Koncert uvedou vybrané Uherské tance Johannese Brahmse. Jde o nejpopulárnější autorovo dílo, zvláště v orchestrální verzi. Cyklus skladeb původně vznikl pro čtyřruční klavír.
Poté se představí studentka školy, houslistka Juliette Beauchamp v Brahmsově Koncertu pro housle D dur. Je to jediný Brahmsův koncert pro tento nástroj a patří ke čtyřem velkým německým houslovým koncertům.

Na závěr zazní Symfonie č. 4 f moll Petra Iljiče Čajkovského. Skladatel ji považoval za své vrcholné dílo. Symfonie je jednou z nejčastěji prováděných symfonií konce 19. století.
Koncert začíná v 19.30 hodin.

Více informací…

JOHANNES BRAHMS: Uherské tance č. 1, 3, 5

JOHANNES BRAHMS: Koncert pro housle a orchestr D dur

PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ: Symfonie č. 4

 

Juliette Beauchamp – housle

prof. Christian Ehwald – umělecký garant a vedoucí projektu

 

Koncert uvedou vybrané Uherské tance Johannese Brahmse (1833 – 1897), který cyklus jedenadvaceti skladeb zkomponoval v letech 1852 – 1869 původně pro čtyřruční klavír. Jde o Brahmsovo nejpopulárnější dílo vůbec, zvláště v orchestrální verzi. Autor, který měl silný vztah k lidové písni a sám se zabýval sběratelstvím, využil pro Uherské tance melodie nasbírané během svých koncertních cest. Prvních deset tanců později upravil pro sólový klavír. Mezi nejznámější patří tance č. 1 a 5, založené na čardáši „Bártfai emlék“ od maďarského skladatele Bély Kélera. Brahms tuto skladbu mylně považoval za tradiční lidovou píseň.

Orchestrální aranžmá napsal Brahms k tancům č. 1, 3 a 10, ostatní tance orchestrovali další skladatelé, mezi nimi i Antonín Dvořák (č. 17 – 21).

Poté se představí houslistka Juliette BeauchampBrahmsově Koncertu pro housle D dur. Skladatel původně plánoval napsat druhý klavírní koncert o čtyřech větách, ale pak část materiálu vyňal, dopsal Adagio a vyřazený materiál později přepracoval pro druhý klavírní koncert.

Houslový koncert napsal Brahms pro svého přítele, houslistu Josepha Joachima. Je to jediný Brahmsův koncert pro tento nástroj a patří ke čtyřem velkým německým houslovým koncertům. Joachim také koncert premiérově provedl 1. ledna 1879 v Lipsku, orchestr řídil sám autor. Přijetí bylo rozporuplné – od hlasů některých odborníků, že koncert je nehratelný nebo že je to koncert ne houslový, ale „protihouslový“ až po nadšené přijetí publikem.   Koncert se odráží i v popkultuře, například jeho třetí věta byla inspirací pro skladatele  Andrewa Lloyd Webbera k napsání písně Don´t Cry For Me Argentina ze slavného muzikálu Evita.

Na závěr zazní Symfonie č. 4 f moll Petra Iljiče Čajkovského (1840 – 1893). Symfonie vznikala v letech 1877 – 1878 v těžkých dobách skladatelova krátkého, nevydařeného manželství a zážitky, které zanechaly trvalou stopu na  jeho psychice, se odrazily především v hudbě. Počínaje tímto dílem, silně osobním a expresivním, začala symfonie Čajkovskému sloužit jako lidský dokument – dramatický, autobiografický, týkající se psychologických záležitostí.

Dílo dokončil v roce 1878 a dedikoval je „nejlepší přítelkyni“, kterou byla jeho obdivovatelka a patronka Naděžda Filaretovna von Meck. Čajkovskij se s ní osobně nikdynesetkal, v kontaktu byli pouze prostřednictvím dopisů. Čtvrtou symfonii měl Čajkovskij velmi rád a považoval ji za své vrcholné dílo. Symfonie je jednou z nejčastěji prováděných symfonií konce 19. století. Premiéra se odehrála v Moskvě 22. prosince 1878 za řízení Nikolaje Rubinštejna.

Francouzská houslistka Juliette Beauchamp studuje v současné době na Hochschule für Musik Hanns Eisler Berlin. Na housle hraje od svých sedmi let. Účinkovala v Mládežnickém orchestru Evropské unie, hrála i s Berlínskou filharmonií. Jako vášnivá milovnice barokní hudby dostala příležitost hrát s předním světovým komorním orchestrem Akademie für Alte Musik Berlin. Houslistka účinkovala v řadě koncertů mezinárodní organizace Musethica s celosvětovým vzdělávacím programem pro mladé hudebníky. V roce 2018 vystupovala na Festivalu komorní hudby ve framcouzském  Entrecasteaux.

   Hochschule für Musik Hanns Eisler v německém Berlíně je jednou z předních hudebních konzervatoří v Evropě. Vznikla v roce 1950, jméno nese po jednom ze svých prvních profesorů. Škola má širokou škálu oborů, vedle toho spolupracuje s různými instituty, například Jazz Institutem, díky kterému má škola mezinárodní úroveň v jazzovém vzdělání, či s Institut für neue Musik. Tento institu, který je společným institutem Berlínské univerzity umění  a Vysoké hudební školy Hannse Eislera, je koncipován jako laboratoř pro hudební skladbu a reflexní zájem o současnou hudbu.

Škola má celou řadu souborů včetně komorní hudby, sborů, orchestrů a jazzu. Každý rok se koná více než čtyři sta akcí, včetně koncertů, operních inscenací, klasických recitálů a zkoušek koncertů. Hochschule spolupracuje s Konzerthaus Berlin a Berlínskou filharmonickou nadací.

Dirigent Christian Ehwald je profesorem na Vysoké škole Hannse Eislera od roku 2002. Předtím působil postupně jako  hlavní dirigent Filharmonie v Jeně, spolupracoval s berlínskou operou, vedl Berlínský státní orchestr na koncertních turné do Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu. Jako hostující dirigent pracoval se všemi významnými německými orchestry, působil i s mnoha významnými tělesy v Evropě, Americe, Japonsku, Koreji a Číně. V letech 1998 až 2003 byl generálním hudebním ředitelem Divadla Magdeburg a hlavním dirigentem Magdeburské filharmonie. Od roku 2007 do roku 2014 byl uměleckým ředitelem a vedoucím dirigentem Shenzhenského symfonického orchestru.

Zdroj: KSO

Reklama