Hejtmani: Chceme změnu ve školství. Ať ministr Plaga koná

Reklama

Rada Asociace krajů před časem jednohlasně schválila požadavek, aby se v rámci centrálního přijímacího řízení na všechny střední školy, státní i soukromé, zavedla minimální bodová hranice úspěšnosti jako podmínky pro přijetí uchazeče na všechny typy středních škol, tzv. cut-off score (COS). Opatření by se ve spolupráci se školami mohlo zavést od roku 2022. Hejtmany k tomu vedla neúnosná situace v regionálním školství týkající se stálého poklesu úrovně vzdělávání. Proti cut-off score se ale opakovaně postavil ministr školství Robert Plaga, na něhož hejtmani apelovali, aby především ministerstvo školství řešilo úroveň vzdělávání nejen na středních školách. Ministra k tomu navíc vyzvala i celostátní tripartita. Namísto konkrétních kroků ministerstvo zpracovalo analýzu o negativních dopadech COS v jednotlivých krajích. Hejtmany s výstupy ale neseznámilo.

ilustrační foto

 

„Za situaci ve školství má zodpovědnost ministr školství, který ale v současnosti z mého pohledu nekoná. Úroveň vzdělávání klesla tak, že je pro nás zcela nepřijatelná, a protože se ze strany ministerstva školství stále nic neděje, byli jsme nuceni přijít alespoň s dílčím návrhem. A reakce? Místo, aby ministr představil konkrétní kroky, co chce udělat pro to, aby děti už na základní škole měly motivaci kvalitně se připravit k přijetí na střední školu a tu úspěšně absolvovat, nechá vypracovat analýzu dopadu cut-off score. Považuji za naprosto nekorektní, že nás se závěry analýzy neseznámil, že jsme neměli možnost o ní diskutovat. Kraje přece nemají a nemohou za ministerstvo řešit problémy ve školství, bez pomoci ministra a jasného návrhu kroků ke změně celého systému státního a soukromého školství se neobejdeme,“ zdůraznila předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

 

Ta znovu zopakovala, že podle údajů za uplynulý školní rok bylo u maturitních zkoušek neúspěšných (nebo se k maturitám nedostavilo) v prvním kole celkem 36 procent maturantů. Podle školní inspekce byly příčinou neúspěchu u maturit vysoké absence žáků, malý zájem o obor, chybějící motivace. Přitom stanovení podmínek pro přijetí žáků je nyní na každém řediteli střední školy a kritéria se značně liší. Školy přijímají řadu žáků, kteří nemají pro studium na střední škole předpoklady, stupňuje se migrace studentů mezi školami. Kraje zodpovídají za kvalitu vzdělávání, ale nemají v případě soukromých škol žádné kompetence situaci změnit.

K některým zveřejněným závěrům ministerské analýzy je skeptický hejtman Moravskoslezského kraje a gestor Komise pro školství Asociace krajů Ivo Vondrák: Podle informací publikovaných v médiích počítá analýza v případě zavedení cut-off score s úspěšností u přijímací zkoušky z matematiky 20 procent, z češtiny 40 procent. My ale v návrhu vůbec nepředpokládáme rozdělení na matematiku a češtinu, což zcela zásadně mění výsledky těchto analýz. Ministerstvo o tom dobře ví, přesto ve svém výpočtu používá svůj model. Ze závěrů tak plyne, že by neuspělo v průměru 23 procent uchazečů o studium maturitních oborů odborných středních škol. Podle našich propočtů by se cut-off score ale týkalo pouze 10 procent uchazečů, kteří nevyhoví minimálním požadavkům ve čtyřletých a 3 procenta v osmiletých maturitních oborech. A tyto rozdíly jsou přesně ten zásadní důvod, proč by s námi ministerstvo školství o analýze mělo mluvit.“

 

O problematice středního školství diskutovala v pondělí 21. ledna také tripartita za účasti šéfa školských odborů Františka Dobšíka. Kraje na jednání přizvány nebyly. „Je velmi smutné, že se z návrhu k diskuzi o problematice středního školství stala politická událost, ke které se vyjadřuje kde kdo. Používá se to k útokům na kraje a hejtmany, ale věcná diskuze se nevede. Návrhů a reakcí jsem četl bezpočet, nikde však nezaznělo, jaká tedy je představa ke zvýšení úrovně vzdělávání nejen ve středním, ale i základním školství. Vše změna financování nevyřeší. Neberu nikomu jeho názory, a proto prosím, aby i návrhy hejtmanů byly diskutovány a nebylo jich používáno k útokům proti nim. Je smutné, že ti, kdož navrhují nějaký postup, jsou označováni různými, velmi často nepravdivými příměry. Bohužel to ukazuje na hloubku problémů českého školství a neschopnost nás všech je řešit, nebo alespoň vést věcnou diskuzi se snahou je zmenšit,“ dodal hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Podle Jany Mračkové Vildumetzové hejtmani rozhodně nechtějí nikomu upírat právo na vzdělání. „Nelze ale popřít, že jsou na řadě škol požadavky v rámci přijímacích řízení nastaveny tak nízko, že žáci nemusí vynakládat prakticky žádné úsilí, aby byli na střední školu přijati. Mnozí z těchto žáků mají proto velmi nízkou šanci na vykonání maturitní zkoušky. Ztratí čtyři roky, po kterých končí studium bez požadovaného stupně vzdělání. A na trhu práce jsou neuplatnitelní,“ uzavřela předsedkyně AK ČR.

 


Zdroj:

Mgr. Michaela Vrbová
Tisková mluvčí
Asociace krajů ČR
+420 737 755 094
press@asociacekraju.cz

www.asociacekraju.cz

Reklama