Další osobnosti získaly Čestnou plaketu hejtmana Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje

Reklama

V předvečer oslav 17. listopadu podruhé hejtman Josef Bernard předal Čestné plakety hejtmana Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje šesti osobnostem.

Jaroslav Cuhra, Petr Hrach, Josef Kaše, Jan Rampich a František Wiendl dnes v Měšťanské besedě v Plzni převzali z rukou hejtmana Josefa Bernarda pamětní list a Čestnou plaketu hejtmana Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje. Ocenění in memoriam převzal i bratr Patrika Štěpánka. Ten 5. srpna 2018 podlehl zraněním, která utrpěl při útoku sebevražedného atentátníka v Afghanistánu.

Je mi ctí předat Čestnou plaketu hejtmana Plzeňského kraje za osobní statečnost lidem, kteří mají vazbu na náš kraj a svými postoji přispěli k obnově demokracie a svobodě v naší zemi. Jejich zásluhy a osobní statečnost, se kterou vystupovali v době, která nepřála odlišným názorům, v době, v níž za názory a postoje byli lidé trestáni, si je třeba neustále připomínat. Nenapadlo mi, že to, co jsme řešili v roce 1989, můžeme zase brzy řešit. Máme mezi sebou spoustu lidí, kteří se nedali zlomit, a jsem rád, že je mohu ocenit. Oni většinou nebývají známí ani slavní, ale o to více si zaslouží naši pozornost,“ uvedl hejtman Josef Bernard.

Slavnostní akce se konala v malém sále Měšťanské besedy v Plzni. Životní cestu oceněných připomněly na akci, kterou moderovala Petra Procházková, videomedailonky, o hudební vstupy se postaral písničkář Jaroslav Hutka.

 

Jaroslav Cuhra (*3. července 1936 v Blatence)

Po uvěznění otce nemohl Jaroslav Cuhra studovat, proto se vyučil zedníkem. Později dálkově dokončil ČVUT a pracoval v Plzni jako projektant.

V roce 1968 se zapojil do činnosti Československé strany lidové a aktivně působil v obnovené skautské činnosti. Ve druhé polovině 80. let se účastnil domovních politických setkání s lidmi politického odporu. Stal se disidentem a signatářem Charty 77. Opakovaně byl vyslýchán StB. Veškerou spolupráci s StB však odmítal.

Po sametové revoluci byl poslancem za KDU-ČSL a po vzniku České republiky pracoval na Ministerstvu obrany jako personální šéf. Dodnes je předsedou Konfederace politických vězňů v Plzni.

 

Petr Hrach (*30. července 1955 v Sušici)

Už jako malý začal Petr Hrach s malováním, které však nakonec nestudoval. Po Střední zemědělské technické škole začal pracovat v PAPu Sušice jako topič.

Koncem sedmdesátých let podepsal dvě petice a v roce 1979 Chartu 77. Často byl vyslýchán v Sušici, Klatovech a v Plzni. Na Sušicku pak sbíral podpisy pod různé petice, např. petici za navrácení pamětní desky připomínající účast americké armády při osvobozování Sušice a petici, která žádala navrácení původní pamětní desky z průčelí muzea v Sušici. Pravidelně rozšiřoval informace o chartě, Listy a Svědectví, za což byl opakovaně zadržen.

Petr Hrach žije v Sušici a v posledních letech jeho kreslený humor publikují české a slovenské časopisy a noviny. Vytváří pexesa, pohlednice, svatební a vánoční přání, dětské omalovánky, ale i propagační materiály.

 

Josef Kaše (*29. září 1944 v Močeradech)

Jelikož Josef Kaše pocházel z věřící rodiny, nedostal se na studia a měl se jít vyučit horníkem do Ostravy. Na přímluvu se nakonec dostal do plzeňské Škodovky, tehdejších Závodů V. I. Lenina na obor elektromontér.

V Plzni se seznámil s lidmi, kteří se tajně scházeli a vymýšleli různé činnosti. V roce 1969 se zúčastnil dvou mezinárodních táborů mládeže v Rakousku a Norsku, které ho inspirovaly k myšlence organizace podobných akcí i u nás. V době totality se věnoval řadě aktivit, organizoval pro děti a mládež putovní tábory do slovenských hor a obětavě pomáhal druhým. S přáteli se snažil nabídnout mladým lidem to, co jim bylo vlastní – usilování o smysluplný život i v obtížných podmínkách a vyhlížení lepších časů.

 

Jan Rampich (*30. května 1966 v Plzni)

Odmala Jan Rampich rád poslouchal punk a tvrdou muziku. Později se účastnil koncertů a stýkal se s lidmi kolem punku a undergroundu. Právě za to a svoji punkovou vizáž byl stíhán. Postupně se seznamoval s lidmi, kteří měli co do činění s „jinými“ hudebními žánry, ale i různé polické a občanské postoje vymezující se proti tehdejšímu režimu. Nakonec musel opustit střední školu a nastoupil jako manipulační dělník do ŽOS Plzeň.

V roce 1986 podepsal Chartu 77 a několik petic. Zúčastňoval se demonstrací v Praze, vydával časopis Pevná hráz, rozmnožoval a sbíral podpisy pod prohlášení Několik vět a byl členem tzv. Plzeňské iniciativy. Za to vše byl opakovaně zadržen StB.

Po listopadu 1989 byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra.

 

František Wiendl (* 31. prosince 1923 v Klatovech)

V průběhu druhé světové války se František Wiendl, spolu se svým otcem a dalšími členy odbojové skupiny Lidice, podílel na odbojové činnosti spočívající zvláště v zajišťování peněžní a materiální podpory rodinám uvězněných českých vlastenců. Rovněž shromažďovali zbraně, šířili letáky a posléze aktivně vystupovali v květnovém povstání Klatovanů proti nacistům.

Po únoru 1948 společně se svým otcem a členy původní protektorátní odbojové skupiny zahájili diverzní akce proti komunistům. Počáteční spontánní psaní hesel a šíření letáků přerostlo od převodů demokratů a komunisty pronásledovaných občanů přes hranice, do spolupráce s americkou rozvědkou CIC a agenty chodci.

Přímo či zprostředkovaně napomohl 28 ilegálním přeshraničním převodům. Za to všechno byl odsouzen na 18 let těžkého žaláře a transportován na nucené práce do uranových dolů v Jáchymově. Smrti ozářením unikl převezením na Pankrác, kde pracoval jako stavař. Ve stavebnictví pak působil až do důchodu.

Stal se členem Konfederace politických vězňů a spoluzakládal klatovskou pobočku KPV. V roce 1993 požádal o obnovení členství v Českém svazu bojovníků za svobodu, jehož aktivním členem je dosud.

 

Patrik Štěpánek (* 14. září 1993 v Plzni, † 5. srpna 2018 v Bagramu – Afghánistán)

V roce 2014 dokončil Patrik Štěpánek studia na plzeňské SOŠ elektrotechnické (obor informační technologie). V červenci 2015 nastoupil přípravnou vojenskou službu ve Vyškově a po jejím absolvování byl přeložen k 13. dělostřeleckému pluku v Jincích, kde byl služebně zařazen na funkci střelce strážního družstva 132. dělostřeleckého oddílu. V lednu 2017 se stal příslušníkem 2. mechanizované roty 42. mechanizovaného praporu v Táboře a byl ustanoven do funkce střelce, později střelceoperátora.

V dubnu 2018 odjel jako starší střelec 1. strážního družstva 10. strážní roty BAF do Afghánistánu na svou první a zároveň poslední zahraniční operaci. Podlehl zraněním, která utrpěl při útoku sebevražedného atentátníka nedaleko spojenecké základny Bagram.

Posmrtně byl Patrik Štěpánek 5. srpna 2018 povýšen do hodnosti štábního praporčíka a vyznamenán Křížem obrany státu, 28. října 2018 ho prezident České republiky vyznamenal Medailí Za hrdinství.

 

Autorem Čestné plakety hejtmana Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje je doc. M.A. Petr Vogel. Ražená plaketa má průměr 70 mm, váží 169 g a je vyrobena ze stříbra ryzosti 999/000. Na přední straně je portrét Jana Palacha s textem „JAN PALACH 1948‑1969“, na zadní straně je znak Plzeňského kraje, spolu s textem „ČESTNÁ PLAKETA HEJTMANA PLZEŇSKÉHO KRAJE ZA ODVÁŽNÉ OBČANSKÉ POSTOJE“.

 


Zdroj:

Mgr. René Zeithaml

Oddělení mediální komunikace

Odbor Kancelář hejtmana

Krajský úřad Plzeňského kraje

Škroupova ulice 18, 306 13 Plzeň

telefon: +420 377 195 637

fax: +420 377 195 078

mobil: +420 733 698 651

e-mail: rene.zeithaml@plzensky-kraj.cz

www.plzensky-kraj.cz

www.facebook.com/plzensky.kr

Reklama