Karlovarský symfonický orchestr uvede v pátek 11. května v Lázních III koncert, který je pokračováním spolupráce s Conservatorio della Svizzera Italiana v Luganu. V úloze dirigentů se pod uměleckým vedením dirigenta Marca Kissoczyho představí studenti této školy.
Koncert zahájí předehra k opeře Kníže Igor ruského skladatele období romantismu Alexandra Porfirjeviče Borodina. Tato opera je skladatelovým nejznámějším dílem, předehra k ní zní dodnes často z koncertních pódií.
Poté zazní Sinfonietta na ruská témata a moll dalšího ruského představitele romantismu Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova. Ten skladbu vytvořil přepracováním prvních tří vět svého smyčcového kvartetu, s nímž nebyl spokojený.
Koncert vyvrcholí Symfonií č. 4 Ludwiga van Beethovena. Symfonie, který je mezi Třetí a Pátou poněkud přehlížena, se podle mínění Beethovenových současníků stylově blíží spíše prvním dvěma symfoniím.
Koncert začíná v 19.30 hodin.
- 5., Lázně III, 19.30 hodin
DIRIGENTSKÝ MASTERCLASS VE SPOLUPRÁCI S CONSERVATORIO DELLA SVIZZERA ITALIANA V LUGANU
ALEXANDR BORODIN: Kníže Igor, předehra
NIKOLAJ RIMSKIJ-KORSAKOV: Sinfonietta na ruská témata a moll, op. 31
LUDWIG VAN BEETHOVEN: Symfonie č. 4 B dur, op. 60
Marc Kissoczy – vedoucí projektu
Koncert je pokračující spoluprací s Conservatorio della Svizzera Italiana, v úloze dirigentů se pod uměleckým vedením dirigenta Marca Kissoczyho představí studenti této školy.
Koncert zahájí předehra k opeře Kníže Igor ruského skladatele období romantismu Alexandra Porfirjeviče Borodina (1833 – 1887). Tato opera je skladatelovým nejznámějším dílem, které obsahuje skladbu „Polovecké tance“, často uváděné samostatně. Operu, na níž začal skladatel pracovat v roce 1869, dokončili po jeho smrti Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov a Alexandr Konstantinovič Glazunov. Borodin je rovněž autorem několika symfonií, komorních a klavírních skladeb a také symfonické básně Ve stepích střední Asie. Předehra z opery Kníže Igor zní dodnes často z koncertních pódií.
Alexandr Borodin, který byl rovněž doktorem medicíny, se připojil ke skupině „Mocná hrstka“, nazývané též „Ruská pětka“, volnému sdružení pěti ruských skladatelů (Balakirev, Musorgskij, Borodin, Kjui a Rimskij-Korsakov) ze Sankt-Petěrburgu. Skupina působící v letech 1856 -1862 si kladla za cíl skládat specificky ruský druh hudby a neimitovat starší evropskou hudbu.
Poté zazní Sinfonietta na ruská témata a moll dalšího ruského představitele romantismu Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova (1844 – 1908). V letech 1878 – 79 zkomponoval Rimskij-Korsakov smyčcový kvartet, ale byl se skladbou nespokojený, stejně jako další skladatelé Ruské pětky. Autor se později rozhodl první tři věty kvartetu přepracovat pro orchestr do skladby Sinfonietta, čtvrtou větu pak upravil na skladbu „V kostele“ pro čtyřruční klavír.
Rimskij-Korsakov psal především opery a symfonickou hudbu. Své znalosti a energii obětavě věnoval hudbě svých přátel, mezi které patří mimo jiné i Modest Petrovič Musorgskij. Po jeho smrti se jeho hudba nacházela ve značném nepořádku a Rimskij-Korsakov ji připravil k uvedení a uveřejnění. Stejně jako operu kníže Igor Alexandra Borodina. Ve verzi Rimského-Korsakova je toto dílo uváděno dodnes.
Koncert vyvrcholí Symfonií č. 4 Ludwiga van Beethovena (1770 – 1827). Jeden z největších skladatelů všech dob zkomponoval symfonii v létě 1806 a premiérově byla uvedena v březnu 1807 na soukromém koncertě v sídle Prince Franze Josepha von Lobkowitz ve Vídni, spolu s premiérou Čtvrtého klavírního koncertu.
Symfonii velký skladatel dedikoval hraběti Franzi von Oppersdorff, což byl slezský šlechtic a příbuzný Beethovenova patrona, prince Lichnowského. Hrabě se s Beethovenem setkal, když cestoval do Lichnowského letního sídla, kde skladatel právě pobýval. Hrabě von Oppersdorff byl unešený Beethovenovou Druhou symfonií a nabídl skladateli značnou peněžní částku spolu s žádostí, zda by Beethoven pro něj nenapsal symfonii. Výsledkem byla právě Symfonie č. 4. Mezi Třetí a Pátou symfonií je čtvrtá v pořadí poněkud přehlížena. Podle mínění Beethovenových současníků se stylově blíží spíše prvním dvěma symfoniím.
Vedoucím projektu a uměleckým garantem je dirigent Marc Kissoczy, který vyučuje dirigování na Conservatorio della Svizzera Italiana od roku 2011, od roku 1996 také na Hudební vysoké škole v Curychu, kde je profesorem dirigování. Vystudoval hru na housle a posléze obor dirigování. Na kontě má velké množství koncertů, stejně tak i řadu rozhlasových a televizních nahrávek se symfonickými orchestry v Evropě, Asii a Americe. V letech 2002 – 2010 působil jako umělecký ředitel a šéfdirigent souboru Camerata Zürich.
Zdroj:
Lev Havlíček
styk KSO s veřejností
605 258 630
levhav@seznam.cz
