Letohrádek Ostrov, pobočka Galerie umění Karlovy Vary, zahajuje ve čtvrtek 26. dubna letošní výstavní sezonu vernisáží dvou výstav. První z nic se jmenuje “Fenomén Ateliér papír a kniha”, druhá “Štěpán Beránek – Odsekávání”.
Výstava Fenomén Ateliér papír a kniha, připravená ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc, prezentuje práce absolventů Ateliéru papír a kniha a zahrnuje jeho činnost v rámci Fakulty výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně rozmezí let 1998 – 2011. Představuje autorské papíry, knihy-objekty, paper-artové objekty a instalace studentů Ateliéru papír a kniha FaVU VUT v Brně a také ukázky z tvorby zakladatele ateliéru Jiřího Hynka Kocmana, významného brněnského protagonisty konceptuálního myšlení a význačné osobnosti paper-artu.
Výstava Štěpán Beránek – Odsekávání představuje tvorbu mladého talentovaného sochaře Štěpána Beránka za posledních deset let. Ukazuje jeho různorodé přístupy k sochařské práci, pro kterou je typické experimentování s různými materiály. Autor zkoumá jejich možnosti, obsah i příběh a dle potřeby sdělení si vybírá konkrétní materiál a pracuje s jeho významem. Z témat si často volí figuru člověka nebo zvířete, a to jak v symbolické, tak v existenciální či expresivní rovině.
Vernisáže začínají v 17 hodin.
FENOMÉN ATELIÉR PAPÍR A KNIHA
AUTORSKÉ KNIHY A OBJEKTY STUDENTŮ J. H. KOCMANA
Pořadatel Galerie umění Karlovy Vary, příspěvková organizace Karlovarského kraje
Místo konání Letohrádek Ostrov, pobočka karlovarské galerie, Zámecký park 226,
363 01 Ostrov
Vernisáž čtvrtek 26. dubna v 17 hodin
Autorka
a kurátorka Mgr. Gina Renotière, Ph.D. (Muzeum umění Olomouc)
Kurátorka za GU Mgr. et MgA. Zdeňka Bílková
Termín výstavy 27. dubna – 10. června 2018
Otevírací doba otevřeno denně mimo pondělí 10.00 – 17.00 hodin
Vstupné 40,- / 20,- Kč
Výstava připravená ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc prezentuje práce absolventů Ateliéru papír a kniha a zahrnuje jeho činnost v rámci Fakulty výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně rozmezí let 1998 – 2011. Kurátorský projekt Giny Renotière představuje nejen konkrétní umělecká díla, ale demonstruje také dlouholetý zájem Muzea umění Olomouc o autorskou knihu a práce na papíře vůbec. Repríza této výstavy v Letohrádku Ostrov není nahodilá, nýbrž navazuje na dlouhodobou výstavní koncepci zaměřenou na papírové předměty a umělecká díla na papíře, ale také na téma autorské knihy, představené již výstavou v roce 2015 Hele, Kniha! / Ateliéry Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni připravená doc. Františkem Stekerem a Zdeňkou Bílkovou.
Pečlivě vybíraná kolekce děl přibližuje návštěvníkovi ojedinělé a originální ukázky přístupu ke knize a jejímu základnímu materiálu – papíru. Odvaha a úsilí vytvořit interdisciplinární platformu spojenou s konceptuálním myšlením, v němž se zkoumají a výtvarně zaznamenávají vztahy média papíru a knihy coby autorského objektu, je v domácím prostředí spojena se jménem J. H. Kocmana. Jeho umělecké a pedagogické působení v jím založeném Ateliéru papír a kniha na půdě FaVU VUT v Brně přineslo za dobu jeho trvání (1997 – 2011) nebývalé umělecké výsledky. J. H. Kocman je nejen v českém, ale i v evropském kontextu jedním z nejvýraznějších představitelů konceptuálního umění, úzce spojený s brněnským prostředím, s tzv. Brněnským okruhem. V sedmdesátých letech minulého století přesunul svou pozornost k samotnému médiu papíru. Po důkladném studiu technologie výroby a restaurování papíru i knihvazačství dosáhl v tvorbě autorských knih svébytných výsledků. Přispěl k tomu, že se papír a kniha staly v českém prostředí respektovanými uměleckými disciplínami.
Výstava, která měla svou premiéru v Muzeu umění Olomouc na přelomu let 2016 a 2017, dokládá důležité postavení ateliéru v dějinách autorské knihy. Proto zde divák najde jak autorské papíry a autorské knihy, tak i knihy-objekty či paper-artové objekty a instalace od bezmála třicítky bývalých studentů a absolventů, tak i J. H. Kocmana samotného. Diváci mohou sdílet výtvarnou fascinaci a inspiraci médiem papíru i objektem knihy. A i přesto, že ateliér zanikl již před pěti lety, jeho absolventi čerpají z vysoké odborné a umělecké kvality ve svém díle i nadále. Nejen výstava, ale i obsáhlý katalog evokují dosud živé vzpomínky na neopakovatelnou atmosféru ateliéru i jejího vedoucího, náročného pedagoga a umělce J. H. Kocmana. V rámci výstavních projektů Muzea umění Olomouc tedy nejde opět o nic menšího než o další připomínku životaschopnosti knihy jako nejvýznamnějšího nositele vědění a poznání v duchu západní tradice rozvíjené od antických dob do současnosti.
K výstavě autorka připravila dokumentární snímek, sondu do vzpomínek absolventů jedinečného Ateliéru papír a kniha.
ŠTĚPÁN W. BERÁNEK / ODSEKÁVÁNÍ
Pořadatel Galerie umění Karlovy Vary, příspěvková organizace Karlovarského kraje
Místo konání Letohrádek Ostrov, pobočka karlovarské galerie, Zámecký park 226,
363 01 Ostrov
Vernisáž čtvrtek 26. dubna v 17 hodin
Kurátorka Mgr. et MgA. Zdeňka Bílková
Termín výstavy 27. dubna – 10. června 2018
Otevírací doba otevřeno denně mimo pondělí 10.00 – 17.00 hodin
Vstupné 40,- / 20,- Kč
Mladý a talentovaný především figurální sochař Štěpán Beránek (1982) je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze. Ve své tvorbě používá různé materiály – od laminátu, přes traktorové duše, až po skleněné střepy či papier maché. Výběr materiálu vždy podléhá autorovu záměru zhmotnit v plastice dané téma. S každým materiálem pracuje velmi senzitivně a promyšleně. Ač na první pohled působí jeho práce co do použitých materiálů nekonzistentně, ve většině jeho děl lze sledovat jednotnou myšlenkovou linku, přičemž zpracovaná témata se doplňují nebo na sebe navazují. Jedním z hlavních témat Štěpána Beránka je zkoumání lidské duše, a to jak duše archetypální, tak i současné. Ve svých dílech ideově vychází ze starozákonních i novozákonních textů, často lze zde nalézt inspiraci texty mnohem staršími.
Název výstavy Odsekávání by mohl naznačovat jeden z hlavních sochařských principů – odsekávání hmoty, hledání ideje a tvaru v materiálu. Štěpán Beránek však používá sochařské principy především opačné, aditivní, skládá svá díla z různorodých materiálů dohromady, jakoby tvořil trojrozměrnou sochařskou koláž či asambláž. Interpretaci názvu výstavy musíme hledat jinde – v předbuddhistickém rituálu, ve kterém se vizualizují démoni a meditující odsekává kousky svého ega (masa) a dává je démonům, aby je utěšil. Ego je z masa, protože má touhy, je žádostivé. Tento princip se prolíná sochařovým dílem, ale také zřejmě jeho životem. Osobně ono odsekávání lze chápat jako postupné ukrajování kousků sebe, čemuž v životě čelíme všichni a všichni to též někdy vědomě, jindy nevědomě podstupujeme. Problém však může nastat, pokud ega či těla odsekneme natolik, že vykrvácíme a ztrácíme sami sebe.
Jedním z důležitých motivů, který se projevuje napříč autorovým dílem, je motiv erotiky a smyslnosti. Erotika je zde na první pohled čitelná, nicméně nejedená se o prvoplánová díla, která by pouze zobrazovala sexuální akt, ale jde o díla velmi promyšlená, plná symbolů. Děj autorových plastik se odehrál již několikrát v minulosti, v jiných kulisách se však odehrává také nyní. Beránkův Oltář největší lásky (2010) je současným sochařským jazykem znázorněné Zvěstování – jen místo archanděla Gabriela nový život do ženského lůna, znázorněného kalhotkami uprostřed zlaté monstrance, přináší na pozadí bílého měkkého plyše stříbrný ptáček, který svým zobáčkem povytahuje krajkové kalhotky.
Erotické motivy se objevují i v Beránkově novější tvorbě, která je inspirovaná jedním z prvních milostných textů, starozákonní Písni písní. Milostný vztah muže a ženy je v této lyrické básni židovskou teologií interpretován jako vztah mezi Bohem (ženichem) a Izraelem (nevěstou). Křesťané tuto báseň vnímají jako alegorické vyjádření vztahu mezi Ježíšem Kristem a církví. Zajímavostí tohoto textu je, že vypravěčem je žena a muž je popisován jako srnec. V reliéfním obrazu z papier maché s názvem Láska je silná jako smrt (2016) je mladý srnec zcela polapen ženskými půvaby a svůdností v něžném milostném objetí, že krvácí a umírá v ženině náruči.
Starozákonní a novozákonní motivy se v autorově díle projevují velmi často. Typické motivy výtvarného umění aktualizuje, co se týče formy (použití netradičních materiálů či neobvyklá kombinace klasických materiálů, z malby vynořující se plastiky či naopak sochy ponořující se do plochy obrazu), i co se týče jejich obsahu. V obraze Madona (2014), kde kombinuje laminát a enkaustiku, zkoumá dva archetypy ženy – Evu, jakožto první ženu a první hříšnici, a Pannu Marii, matku Spasitele. Zobrazuje ženu – matku, která své dítě odevzdaně dává světu. Je strnulá, její ruce jsou svázané černou drapérií. Dítě je zcela oddané a téměř padá. Dobro se zde rodí z temnoty. Zároveň v tomto díle lze spatřovat také analogii k současnému postavení ženy – ženy, mnohdy svou vůlí a často zcela dobrovolně, se vzdávají možnosti býti matkou.
Dalším novozákonním motivem, které Beránek zpracovává, a které je v současné době velmi aktuální, je téma apokalypsy – biblické Zjevení Janovo. Beránek vytváří obří ptáky z traktorových duší a umisťuje je do veřejného prostoru – na střechy budov, kostelů (Armageddon, 2014). Ani zde není materiál vybrán náhodně – planeta je odpadními plasty zahlcená a právě tento fakt může předznamenat počátek konce světa tak, jak jej známe.
Výstava v Letohrádku Ostrov představuje tvorbu Štěpána Beránka za posledních deset let. Ukazuje jeho různorodé přístupy k sochařské práci, pro kterou je typické experimentování s různými materiály. Beránek zkoumá jejich možnosti, obsah i příběh a dle potřeby sdělení si vybírá konkrétní materiál a pracuje s jeho významem. Z témat si často volí figuru člověka nebo zvířete, a to jak v symbolické, tak v existenciální či expresivní rovině.
Zdroj:
Lev Havlíček
PR Galerie umění Karlovy Vary
605 258 630
pr@galeriekvary.cz
