KSO – koncert / 26.4.

Reklama

Karlovarský symfonický orchestr uvede pod taktovkou svého šéfdirigenta Jana Kučery ve čtvrtek 26. dubna v Grandhotelu Ambassador Národní dům koncert, na němž se představí šestice hráčů KSO v úloze sólistů.

Ve skladbách Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů se představí koncertní mistr KSO, houslista Jakub Sedláček, koncertní mistr violoncellista Martin Ondráček, hobojistka Radka Ondráčková, flétnistka Michaela Petrová, kontrabasista Jan Jirmásek a fagotista Marek Rothbauer.

Koncert uvede Serenáda E dur pro smyčcový orchestr Antonína Dvořáka, která je dokladem autorova geniálního smyslu pro malé formy.

Poté zazní dvě kompozice Bohuslava Martinů, Koncert pro flétnu, housle a orchestr a Koncert pro flétnu, housle a orchestr. V obou skladbách autora inspiroval princip barokního concerta grossa, užívajícího skupinu sólových nástrojů na jedné straně a orchestr na straně druhé.

Koncert uzavře Dvořákova Serenáda d moll pro dechové nástroje, violoncello a kontrabas inspirovaná skladatelovou návštěvou koncertu Vídeňských filharmoniků, na kterém byla provedena Mozartova Serenáda B dur pro dechové nástroje.

Koncert začíná v 19.30 hodin.


 

  1. 4., Grandhotel Ambassador Národní dům, 19.30 hodin

DVOŘÁK / MARTINŮ

ANTONÍN DVOŘÁK: Serenáda E dur pro smyčcový orchestr

BOHUSLAV MARTINŮ: Koncert pro flétnu, housle a orchestr

BOHUSLAV MARTINŮ: Koncert pro housle, violoncello, hoboj a fagot

ANTONÍN DVOŘÁK: Serenáda d moll pro dechové nástroje, violoncello a kontrabas

 

Jakub Sedláček – housle

Martin Ondráček – violoncello

Radka Ondráčková – hoboj

Michaela Petrová – flétna

Jan Jirmásek – kontrabas

Marek Rothbauer – fagot

Jan Kučera – dirigent

 

Koncert, na němž se v úloze sólistů představí celá řada hráčů KSO, uvede Serenáda E dur pro smyčcový orchestr Antonína Dvořáka (1841 – 1904). Dílo je dokladem autorova geniálního smyslu pro malé formy. Hudba serenády plyne s naprostou samozřejmostí a bezprostředností, její povaha je idylická a bezkonfliktní. Charakteristickým rysem kompozice jsou časté imitace témat v různých hlasech. Serenáda E dur patří mezi skladatelova nejoblíbenější a nejčastěji uváděná díla.

Poté zazní dvě kompozice Bohuslava Martinů (1890 – 1959). V obou jej, jako řadu dalších skladatelů z neoklasicistního okruhu,  inspiroval princip barokního concerta grossa, užívajícího skupinu sólových nástrojů na jedné straně a orchestr na straně druhé. Koncertantní forma pro dva a více sólových nástrojů s orchestrem se v tvorbě Bohuslava Martinů stala především pro období 30. let jednou z klíčových. Koncert pro flétnu, housle a orchestr zkomponoval na podzim 1936 na objednávku slavného francouzského houslisty Marcela Moyse.

   Koncert pro housle, violoncello, hoboj a fagot neboli Sinfonia concertante vznikla v roce 1949. Obsazení koncertantních nástrojů jakož i centrální tónina této skladby je poctou Josefu Haydnovi, jehož Sinfonia concertante  učarovala Martinů na jednom z pařížských koncertů na konci třicátých let. Po Haydnově partituře pátral Martinů řadu let, nalezl ji nakonec koncem čtyřicátých let v USA. Rozhodl se napsat obdobnou skladbu, ve které by vyjádřil své přitakání šťastnému a klidnému životu. Vzniklo jedno z posledních děl období skladatelova příklonu k neoklasicismu, dílo plné optimismu a životní pohody. Dílo je návratem ke koncertantním skladbám třicátých let, obohacené ale o zkušenost z práce na pěti symfoniích.

Koncert uzavře další serenáda Antonína Dvořáka, a to Serenáda d moll pro dechové nástroje, violoncello a kontrabas. Dvořáka k napsání inspirovala návštěva koncertu Vídeňských filharmoniků, na kterém byla provedena Mozartova Serenáda B dur pro dechové nástroje. Skladba jej natolik zaujala, že ihned po návratu do Prahy zkomponoval během čtrnácti dnů skladbu stejného formálního zaměření. . Přestože úvod třetí věty je zjevně inspirován Adagiem serenády Mozartovy, vytvořil Dvořák jedinečné dílo, v celkovém výrazu zcela odlišné od původního mozartovského inspiračního zdroje. Dvořákova serenáda je i při zachování klasicistní uměřenosti svým charakterem zcela česká.

Koncertní mistr KSO Jakub Sedláček patří k předním houslistů své generace, je vyhledávaným komorním hráčem a sólistou. Studoval Pražskou konzervatoř, konzervatoř v Plzni a na mistrovských kurzech v USA. Účastnil se úspěšně řady soutěží. Jako sólista účinkuje s předními českými orchestry, vystupuje rovněž na festivalech doma i v zahraničí. Působil pedagogicky a koncertně v Bangkoku na Mahidol University, jako koncertní mistr působil v Západočeském symfonickém orchestru Mariánské Lázně, v Plzeňské filharmonii a v Thüringer Symphoniker v Německu. Od března 2013 působí v KSO.

   Martin Ondráček vystudoval Pražskou konzervatoř, následně absolvoval JAMU v Brně. Během svých studií získal řadu ocenění na mezinárodních soutěžích, převážně v kategorii komorní hudby. Byl violoncellistou v Thailand Philharmonic Orchestra,  po návratu působil tři roky v Severočeské filharmonii Teplice jako zástupce koncertního mistra a od ledna 2012 působí jako koncertní mistr violoncell v KSO.

   Radka Ondráčková vystudovala hru na hoboj na Pražské konzervatoři a Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Během studií získala Čestné uznání na mezinárodní soutěži UFAM v Paříži a účastnila se mistrovských kurzů hobojistů světového významu. Členkou KSO je od roku 2010, v současnosti se věnuje též komorní hře jakožto členka uskupení Riccio Quartetto.

   Michaela Petrová vystudovala Státní konzervatoř Brno. Už během studia se věnovala komorní hudbě, která ji zavedla na koncertní turné po Francii a Německu. Od roku 1997 je členkou KSO a mnoha komorních sdružení Duo Arpeggio, Prima Vista Quintet, Trio Piacere a souboru barokní hudby A Quatro voci. V KSO zastává post první flétnitky a vystupuje též jako sólistka.

   Jan Jirmásek absolvoval Konzervatoři v Plzni a Vysokou hudební školu v Mnichově. Je držitelem řady cen z mezinárodních soutěží, působil v mnoha světových orchestrech. Členem KSO je od roku 2011, v současné době je vedoucím skupiny kontrabasů. Je rovněž členem kontrabasového kvarteta Bassiona amorosa, držitele Evropské ceny kultury, s nímž koncertuje po světě.

Marek Rothbauer se stal prvním fagotistou Karlovarského symfonického orchestru vzápětí po absolvování Konzervatoře v Praze. Zastává tento post již čtvrt století. Je rovněž členem dechového kvinteta Prima Vista Quintet sestaveného z členů KSO. Od roku 2005 vyučuje v ZUŠ Horní Slavkov hru na zobcovou flétnu a saxofon, v roce 2010 založil a vede školní orchestr ZUŠ Band.

Koncert bude řídit šéfdirigent KSO, skladatel a klavírista Jan Kučera. Patří mezi nejvšestrannější české umělce. Obor dirigování vystudoval na Pražské konzervatoři, posléze na HAMU pod vedením Vladimíra Válka.  Jako skladatel zasahuje do mnoha oblastí, tvoří kompozice symfonické, komorní i písňové a zároveň má na svém kontě přes třicet scénických hudeb k inscenacím pražských i oblastních divadelních scén.

Jako dirigent spolupracuje s předními českými orchestry, s nimiž kromě klasického repertoáru natočil či veřejně realizoval více než sto symfonických děl soudobých českých či zahraničních autorů, často v premiéře. V letech 2008 – 2010 byl angažován jako dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

 

Působí i na operní scéně. V Národním divadle moravskoslezském v Ostravě dirigoval Mirandolinu Bohuslava Martinů a Prokofjevovu operu Ohnivý anděl. Na Nové scéně Národního divadla v Praze nastudoval dvě krátké opery Dmitrije Šostakoviče – Antiformalistický jarmark/Orango a ve světové premiéře svoji komickou operu Rudá Marie, komponovanou na námět kultovního rozhlasového seriálu Rodinka Tlučhořových autorů Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse. V lednu 2016 nastudoval ve Stavovském divadle operu La Cenerentola (Popelka) Gioacchina Rossiniho.

 


Zdroj:
Lev Havlíček
styk KSO s veřejností
605 258 630
levhav@seznam.cz

Reklama