Koncert Rossini / 12.4.

Reklama

Karlovarský symfonický orchestr uvede ve čtvrtek 12. dubna v Grandhotelu Pupp pod taktovkou dirigenta Jiřího Štrunce výjimečný koncert k uctění skladatele Gioacchina Rossiniho, od jehož úmrtí uplyne letos 150 let.


Rossini, mistr vrcholného belcanta, proslul především svými operami, kterých složil bezmála čtyřicet. Skládal rovněž sakrální, instrumentální a komorní díla.
V první části koncertu zazní melodie a árie z Rossiniho nejznámější opery Lazebník sevillský a předehra k opeře Straka zlodějka.
Ve druhé části koncertu provede Karlovarský symfonický orchestr s pěveckými sólisty a sborem velké Rossiniho duchovní dílo Stabat Mater. Text středověké náboženské sekvence byl nesčetněkrát zhudebněný. Rossiniho Stabat Mater kombinuje dva zcela odlišné kompoziční styly – renesanční chrámovou hudbu a skvělé rossiniovské operní árie. Světový věhlas díla, zahájený pařížskou premiérou v roce 1842, trvá dodnes.

S KSO se na koncertě představí Lucie Kaňková – soprán, Jana Piorecká – alt, Jaroslav Březina – tenor, Jiří Přibyl – bas a Pražský filharmonický sbor vedený sbormistrem Lukášem Vasilkem.
Koncert začíná v 19.30 hodin.


  1. 4, Grandhotel Pupp, 19.30 hodin

GIOACCHINO ROSSINI

KONCERT K UCTĚNÍ SKLADATELE, OD JEHOŽ ÚMRTÍ UPLYNE LETOS 150 LET

Lazebník sevillský

Straka zlodějka, předehra

Stabat Mater

 

Lucie Kaňková – soprán

Jana Piorecká – alt

Jaroslav Březina – tenor

Jiří Přibyl – bas

Pražský filharmonický sbor

Lukáš Vasilek – sbormistr

Jiří Štrunc – dirigent

 

Koncert, na němž zazní hudba Gioacchina Antonia Rossiniho (1792 – 1868), se koná k uctění tohoto slavného italského skladatele, od jehož úmrtí letos uplyne 150 let.

Rossini, mistr vrcholného belcanta, proslul především svými operami, kterých složil bezmála čtyřicet. Skládal rovněž sakrální, instrumentální a komorní díla.

Koncert uvedou melodie a árie z Rossiniho nejznámější opery Lazebník sevillský. Mistrovskou komickou operu napsal podle hry francouzského dramatika Pierra Beaumarchaise. I po bezmála dvou stech letech je opera stále uváděna na moderních operních jevištích. Poprvé zazněla jiskřivá hudba opery 20. února 1816 v Teatro Argentina v Římě.

Poté zazní předehra k opeře Straka zlodějka. Opera je velmi dobře známá právě svou předehrou s výrazným motivem bubnů. První uvedení Straky zlodějky se uskutečnilo dne 31. května 1817 v La Scale v Miláně.

Ve druhé části koncertu provede Karlovarský symfonický orchestr s pěveckými sólisty a sborem velké Rossiniho duchovní dílo Stabat Mater. Text středověké náboženské sekvence je připisovaný františkánskému mnichovi Jacoponovi da Todi a byl nesčetněkrát zhudebněný. Rossiniho Stabat Mater kombinuje dva zcela odlišné kompoziční styly – renesanční chrámovou hudbu a skvělé rossiniovské operní árie. Jednoduše traktované sborové části ostře kontrastují s operním stylem sól a duet, jako jsou například Quis est homo, Fac ut portem, velmi dramatický Inflamatus pro sopránové sólo se sborem a snad nejslavnější část celého díla, Cuius animam pro tenorové sólo.

Stabat Mater Rossini napsal na objednávku nadšeného ctitele své hudby, madridského arcibiskupa dona Franceska Fernandeze Varely, s nímž se seznámil v roce 1831 během své cesty do Španělska. Vznik díla je poněkud komplikovaný, původně obsahoval dvojí autorství. Rossini zpočátku složil část díla o další část požádal svého přítele, skladatele Giovanniho Tadoliniho. Dokončenou práci představil Rossini Varelovi jako svou vlastní. Po velkém soudním procesu, který skladbu proslavil ještě dříve, než ji mohla slyšet veřejnost, nahradil Rossini části složené Tadolinim svou hudbou. Světová premiéra v pařížském Théâtre-Italien 7. ledna 1842 pak zahájila triumfální cestu Rossiniho Stabat Mater do světa. Věhlas díla trvá dodnes.

 

Sopranistka Lucie Kaňková je sólistkou švýcarského orchestru de Genève-Lancy. Absolventka Pražské konzervatoře a Hochschule der Künste Bern, pokračuje ve studiích na univerzitě v Luzernu a pražské HAMU. Je nositelkou mnoha cen z mezinárodních soutěží, také řady cen z Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Vedle divadelních rolí, především na švýcarských scénách, vystupuje též koncertně a spolupracuje s předními českými orchestry.

Altistka Jana Piorecká je sólistkou opery Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde ztvárnila řadu mezzosopránových rolí. Hostuje v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a v Opeře Národního divadla Praha. Zpěv vystudovala na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Vedle účinkování na operních scénách se též věnuje písňové tvorbě a komorní hudbě.

Tenorista Jaroslav Březina je sólistou Opery Národního divadla Praha, kde vytvořil mnoho rolí domácího i světového repertoáru. Bohatá je jeho koncertní činnost, především v projektech barokního a klasického repertoáru, v evropských zemích a Japonsku. Spolupracoval s řadou předních světových dirigentů. Je držitelem Ceny Thálie za rok 2015.

Basista Jiří Přibyl je sólistou Moravského divadla v Olomouci, spolupracuje rovněž se sborem Národního divadla v Praze. Zpěv vystudoval soukromě a debutoval v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Pravidelně hostuje ve většině operních domů v České republice. Je držitelem prestižní Ceny Thálie z roku 2014. V současné době účinkuje na mnoha koncertních vystoupeních.

Pražský filharmonický sbor má za sebou jednaosmdesátiletou historii a patří mezi nejvýznamnější evropské profesionální sbory. Pod názvem Sbor Radiojournalu Praha jej v roce 1935 založil sbormistr Jan Kühn. Současný hlavní sbormistr Lukáš Vasilek vede Pražský filharmonický sbor od roku 2007. Sbor má na svém kontě řadu prestižních vystoupení s předními tuzemskými i zahraničními tělesy, spolupracuje s vynikajícími světovými dirigenty, mezi nimi např. s Jiřím Bělohlávkem či sirem Simonem Rattlem. Pražský filharmonický sbor účinkoval v mnoha slavných koncertních síních a operních domech, jako je La Scala či Bavorská státní opera. Široký repertoár Pražského filharmonického sboru obsahuje především a cappellovou, kantátovou a oratorní tvorbu od klasicismu až po současnost, významnou složku jeho aktivit tvoří také operní projekty. Sbor rovněž každoročně realizuje vlastní, dramaturgicky promyšlený cyklus sborových koncertů. Disponuje velmi bohatou diskografií.

Sbormistr Lukáš Vasilek dokázal sbor, který se tehdy nenacházel v dobré kondici, v náročné konkurenci stabilizovat, dostat jej v krátké době do vrcholné formy a úspěšně s ním proniknout na zahraniční i domácí pódia. Vedle nastudování a řízení samostatných koncertů připravuje těleso k účinkování ve velkých kantátových, oratorních a operních projektech.

Orchestr bude řídit dirigent Jiří Štrunc. Vystudoval hru na housle na plzeňské konzervatoři a obor dirigování na Akademii múzických umění v Praze. Od roku 1997 je stálým dirigentem opery Divadla J. K. Tyla v Plzni. Soustavně se také věnuje symfonické hudbě. Pravidelně spolupracuje s řadou domácích symfonických orchestrů i orchestry v Japonsku. Je dirigentem Opery Národního divadla v Praze. V letech 1996 – 2000 byl dirigentem KSO, v sezoně 2010/11 jeho šéfdirigentem. V sezonách 2011/13 byl hlavním hostujícím dirigentem KSO, v sezoně 2013/14 hostujícím dirigentem. S orchestrem nadále pravidelně spolupracuje.


Zdroj:
Lev Havlíček
styk KSO s veřejností
605 258 630
levhav@seznam.cz

Reklama