Koncert věnovaný dílům Petra Iljiče Čajkovského / 14.3.

Reklama

Karlovarský symfonický orchestr uvede ve středu 14. března v Grandhotelu Ambassador Národní dům koncert věnovaný dílům Petra Iljiče Čajkovského. Na tomto koncertě se představí jedni z nejvýraznějších talentů mladé hudební generace – houslistka Olga Šroubková a dirigent Jiří Rožeň, směřující ke světovému renomé.

Své umění předvede Olga Šroubková v úvodním Koncertu pro housle a orchestr D dur, který dodnes zaujímá mezi houslovými koncerty výjimečné místo a je považován také za jeden z technicky nejnáročnějších. Kompozice je plná krásných melodií, má zřetelnou stavbu a také je nezaměnitelně ruská.
Symfonii č. 4 f moll, která zazní ve druhé části, považoval Čajkovskij za své vrcholné dílo. Symfonie, dílo silně osobní a expresivní, se stala jádrem orchestrálního repertoáru a zůstává jednou z nejčastěji prováděných symfonií konce 19. století.

Koncert začíná v 19.30 hodin.

 

 


14.3., Grandhotel Ambassador Národní dům, 19.30 hodin

PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ

Koncert pro housle a orchestr D dur op. 35

Symfonie č. 4 f moll op. 36

 

Olga Šroubková – housle

Jiří Rožeň – dirigent

 

Koncert věnovaný dílům Petra Iljiče Čajkovského (1840 – 1893), jednoho z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů, uvede Koncert pro housle a orchestr D dur. Jako sólistka se představí houslistka Olga Šroubková, která patří mezi naše nejvýraznější houslové talenty.

Čajkovského houslový koncert je jedním z nejznámějších houslových koncertů a je považován také za jeden z technicky nejnáročnějších.  Na počátku roku 1878 pobýval skladatel v letovisku Clarens na březích Ženevského jezera v domě, který mu dala k dispozici jeho obdivovatelka a patronka Naděžda Filaretovna von Meck. Přijel si sem odpočinout, protože měl za sebou dlouhou a přerušovanou práci na Čtvrté symfonii a opeře Evžen Oněgin a v soukromém životě jej sužovala řada problémů.

Při pobytu jej navštívil houslista Josif Josifovič Kotek, jeho bývalý žák na moskevské konzervatoři. Často spolu u klavíru muzicírovali a Lalova Španělská symfonie, kterou spolu hráli, se Čajkovskému stala okamžitou inspirací k napsání houslového koncertu, který je v celém jeho díle výjimečný pro svoji bezprostřednost a lehkost.

Čajkovskij se pustil do komponování skladby pro nástroj, s nímž dosud neměl žádné zkušenosti, houslista Kotek mu proto byl poradcem a také průběžně Čajkovskému hrál čerstvě zkomponované části.

Kompozice je plná krásných melodií, má zřetelnou stavbu a také je nezaměnitelně ruská. Například ve druhé ploše závěrečné věty začnou housle po nápadném melodickém útvaru hrát ve vysoké poloze rychlý ruský tanec. Vzhledem k tomu, že se první věta koncertu nese v mírném tempu a je velmi zpěvná, vyměnil skladatel původně dlouhou druhou větu za drobnější melodickou část, jak ostatně naznačuje název Canzonetta. Finální věta je pak vrcholně virtuózním kouskem.

Nové dílo skladatel dedikoval významnému houslistovi Leopoldu Auerovi, který ale skladbu označil za nehratelnou a odmítl ji provést. Koncert nakonec poprvé provedl Adolf Davidovič Brodskij ve Vídni v prosinci 1881. Reakce vídeňské kritiky byly ovšem negativní a teprve následující provedení zajistila dílu výjimečné místo, které mezi houslovými koncerty zaujímá dodnes.

Symfonii č. 4 f moll psal Čajkovskij v letech 1877 – 1878 v těžkých dobách svého krátkého, nevydařeného manželství. Zážitky, které zanechaly trvalou stopu na  jeho psychice, se odrazily především v hudbě této symfonie. Počínaje tímto dílem, silně osobním a expresivním, začala symfonie Čajkovskému sloužit jako lidský dokument – dramatický, autobiografický, týkající se psychologických záležitostí.  Dílo dokončil v roce 1878 a dedikoval je „nejlepší přítelkyni“, své patronce von Meck. Čajkovskij se s ní osobně nikdy nesetkal, v kontaktu byli pouze prostřednictvím dopisů. Čtvrtou symfonii měl Čajkovskij velmi rád a považoval ji za své vrcholné dílo. Symfonie se stala jádrem orchestrálního repertoáru a zůstává jednou z nejčastěji prováděných symfonií konce 19. století. Premiéra se odehrála v Moskvě 22. prosince 1878 za řízení Nikolaje Rubinštejna.

Houslistka Olga Šroubková pokračuje po absolvování Pražské konzervatoře ve studiu na Hochschule für Musik, Theater und Medien Hannover. Je laureátkou několika mezinárodních soutěží. V letech 2014 a 2015 se zúčastnila konkurzu o místo koncertního mistra České filharmonie a na základě postupu do druhého, resp. třetího kola měla možnost několikrát působit jako hostující koncertní mistr České filharmonie. Do výčtu jejích úspěchů patří i vítězství v mezinárodní hudební soutěži Pražského jara 2017 a získala rovněž Cenu Nadace Bohuslava Martinů a Cenu Nadace Český hudební fond.

Karlovarský symfonický orchestr bude řídit jeden z nejslibnějších dirigentů mladé generace Jiří Rožeň. Poté, co působil jako asistent šéfdirigenta Thomase Dausgaarda a Donalda Runniclese u BBC Scottish Symphony Orchestra, debutuje v této sezoně abonentními koncerty s Českou filharmonií, Bruckner Orchester Linz, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a s Wiener Concert-Verein ve vídeňském Musikvereinu a Kölner Philharmonie.

Je finalistou prestižních evropských dirigentských soutěží, účastnil se mistrovských kurzů předních světových dirigentů a dirigentského semináře Jiřího Bělohlávka na Pražské konzervatoři. Dirigoval řadu prestižních českých a evropských orchestrů, včetně např. PKF – Prague Philharmonia, u jejíhož zrodu stál dirigent Jiří Bělohlávek či London Symphony Orchestra. S řadou těles vystoupil na prestižích mezinárodních festivalech.

Velkým zájmem Jiřího Rožně je soudobá hudba a znovuobjevování málo hraných děl. Dirigování studoval u mnoha vynikajících dirigentů na Hochschule für Musik und Theater Hamburg, Zürcher Hochschule der Künste, Universität Mozarteum a na Pražské konzervatoři. Spolupracoval také s Jiřím Bělohlávkem v rámci Zkoušky orchestru České filharmonie. V blízké době se vrátí na Festival Pražské jaro.


Zdroj:
Lev Havlíček
styk KSO s veřejností
605 258 630
levhav@seznam.cz
Reklama