KSO koncert Mistrovské kurzy / 19. 1.

Reklama

  1. 1., Lázně III, 19.30 hodin

MISTROVSKÉ KURZY

Ve spolupráci s  Vysokou hudební školou Franze Liszta ve Výmaru

LUDWIG VAN BEETHOVEN: Coriolan, předehra
BÉLA BARTÓK: Koncert pro violu a orchestr

ROBERT SCHUMANN: Symfonie č. 1 B dur „Jarní“

 

 

Umělečtí garanti a vedoucí projektu Nicolás Pasquet, Ekhart Wycik

 

Koncert, který je pokračující spoluprací s výmarskou Vysokou hudební školou Franze Liszta, uvede předehra Coriolan Ludwiga van Beethovena (1770 – 1827). Beethoven, který dovršil vídeňský klasicismus a otevřel dveře epoše romantismu, zkomponoval v roce 1807 hudbu pro tragédii Heinricha Josepha von Collinse z roku 1804 o antickém římském vůdci jménem Graius Marcius Coriolanus. Někdy se mylně uvádí, že Beethoven hudbu zkomponoval k Shakespearově hře Coriolanus.

 

Struktura a témata předehry komplexně předestírají vlastní hru. Hlavní téma v c moll  reprezentuje Coriolanovo rozpoložení a směřování k v podstatě válce, kdy přemítá o vpádu do Říma, zatímco téma v Es Dur představuje naléhání jeho matky, aby od záměru upustil.   Coriolanus nakonec spáchá sebevraždu. Předehra měla premiéru v březnu 1807 na soukromém domácím koncertě prince Franze Josefa von Lobkowitze.

 

Poté zazní Koncert pro violu a orchestr, jedno z posledních děl Bély Bartóka (1881 – 1945). Bartók, který byl též vynikajícím klavíristou a uznávaným hudebním vědcem, začal na skladbě pracovat v červenci 1945. O napsání koncertu jej požádal respektovaný violista William Primrose, který věděl, že Bartók je schopen pro něj napsat náročné dílo, které bude Primrose schopen zahrát. Skladatel, který byl v posledním stádiu leukémie, koncert nestihl dokončit, v době jeho smrti zůstal v náčrtech. Podle nich dílo dokončil Bartókův velmi blízký přítel, maďarský violista, houslista a skladatel Tibor Serly v roce 1949.

 

Bartók žil od roku 1940 v exilu v USA. Společně s Leošem Janáčkem a Zoltánem Kodályem patří ke skladatelům, jejichž výrazným zdrojem inspirace byla lidová hudba.

 

Koncert vyvrcholí Symfonií č. 1 B dur „Jarní“ Roberta Schumanna (1810 – 1856). Své první symfonické dílo napsal autor na vrcholu tvůrčích sil, kdy už měl za sebou obsáhlé klavírní dílo a řadu písňových cyklů. Celým dílem, které Schumann vytvořil během jednoho měsíce, prostupuje výrazná energie. Symfonii zahajuje fanfára trubek, podle skladatele je to výzva k probuzení, a v následujícím allegru se má hlásit vše, co k jaru náleží. Podle tohoto autorova vyjádření lze usuzovat, termín „Jarní“ nechápal v čistě přírodním smyslu, ale také jako symbol probuzení sil.

 

Na počátku své kariéry se Schumann vydal na dráhu koncertního klavíristy, ale chronické zranění prstu na pravé ruce učinilo konec jeho interpretačním ambicím. Stalo se tak v době, kdy on sám se rozhodl věnovat se plně komponování.

 

   Vysoká hudební škola Franze Liszta ve Výmaru patří k prestižním světovým školám, působí na ní studenti, pedagogové a hudební vědci z padesáti zemí světa. Nabízí širokou škálu studijních možností v oblasti hudby a hudebních věd. Škola spolupracuje s uměleckými školami a institucemi po celém světě, pořádá řadu mistrovských kurzů, festivalů, soutěží a kongresů. S KSO spolupracuje škola již řadu let.

 

 

Vedoucími projektu a uměleckými garanty jsou profesoři školy Ekhart Wycik a Nicolás Pasquet.

 

   Ekhart Wycik studoval dirigování a filosofii v Düsseldorfu a Vídni. Působil v několika domech opery v Německu. Od roku 2006 byl hlavním hostujícím dirigentem ve  Wichita Grand Opera ve Spojených státech, kde nastudoval a dirigoval řadu představení. Jako dirigent spolupracoval v operních domech a na koncertních pódiích s orchestry v Německu, Itálii, Velké Británii, Řecku, Koreji, USA a pobaltských zemích. V Německu vyučoval na hudebních univerzitách v Saarbrückenu, Kolíně nad Rýnem a Düsseldorfu. Profesorem dirigování na výmarské škole byl jmenován v říjnu 2016.

 

   Nicolás Pasquet studoval v rodném Montevideu v Uruguayi housle a dirigování, studia dokončil v Německu. Od roku 1981 působil jako dirigent s orchestry ve své rodné zemi. V roce 1987 získal první místo v mezinárodní dirigentské soutěži ve francouzském  Besanconu. Pracoval s mnoha renomovanými orchestry v Německu i v zahraničí, jako šéfdirigent působil u orchestrů v Německu a Maďarsku. S různými orchestry vystupoval v Evropě, Americe, Asii, Austrálii i Africe. Profesorem na výmarské škole byl jmenován v roce 1994.

Reklama