Poprvé se na plzeňské radnici sešli někteří porevoluční primátoři

Reklama

Vůbec poprvé se dnes na plzeňské radnici sešli někteří primátoři, jež stáli v čele města od doby sametové revoluce. Celkem jich od roku 1989 bylo osm, kteří na ramenou nosili čtrnáctidílný primátorský řetěz s vyobrazením městské historické pečeti. V reprezentační místnosti radnice je přijal současný primátor města Plzně Martin Zrzavecký. Cílem společenského setkání byla rozprava o současných morálních hodnotách, o dalším směrování západočeské metropole, jejím fungování, zazněly i vzpomínky na první založení porevolučního úřadu.

 

„Byť jsem měl touhu, abyste přišli všichni, bohužel se to nepovedlo. Jsem velmi rád, že jste přijali mé pozvání, a chtěl bych vám poděkovat, že mohu být ve vaší společnosti, protože zastávám heslo ‚Jednou primátor – vždycky primátor‘,“ řekl v úvodu Martin Zrzavecký. Společného setkání se zúčastnili také první náměstek a bývalý primátor Martin Baxa, dále exprimátoři Miroslav Kalous, Zdeněk Prosek a Zdeněk Mraček. Z vážných důvodů se nemohli zúčastnit Jiří Šneberger a Pavel Rödl.

http://www.foto.oko24.info/vydano/2017_1/20170207194658_001_ls.png

 

Během přijetí se hovořilo o mnoha tématech, Zdeněk Mraček například vzpomínal, jak převzal po Stanislavu Loukotovi doslova prázdný úřad. „Legislativa se dělala takzvaně za pochodu, přišlo mnoho absolutně nových věcí, například zákon o majetku obcí. Pracovali jsme na územním plánu, bylo jasné, že ten bolševický nemůže být poplatný novým poměrům,“ doplnil Zdeněk Prosek a připomněl, že švýcarský Winterthur byl tím, kdo Plzni po revoluci oficiálně nabídl pomoc a podporu.

 

Miroslav Kalous připomněl tehdejší rozhodnutí zastupitelů prodat areál bývalého výstaviště nebo diskusi o propojení Severního Předměstí s centrem města průtahem okolo Škodových závodů. „Je dobře, že je stále živý obchvat Roudné. Některé myšlenky, které obsahovaly již předchozí územní plány, přetrvají. Plzeň má ale výbornou geografickou polohu. Vždy to byla a bude dobrá adresa,“ shrnul.

http://www.foto.oko24.info/vydano/2017_1/20170207195043_001_ls.png

 

Martin Zrzavecký bývalým hlavním představitelům daroval dva díly Dějin města Plzně a uvedl, že novodobé zpracování dějin města je zásluhou současného prvního náměstka a exprimátora Martina Baxy. „Kromě toho se také zasloužil o zrekonstruování Loosových interiérů v Plzni,“ dodal.

 

V čele města Plzně stálo už celkem osm mužů. Vůbec prvním porevolučním primátorem v době od března do prosince 1990 byl Stanislav Loukota. Jako s kultivovaným, slušným a vzdělaným člověkem se s ním lidé naposledy rozloučili v září 2008. Po něm se do čela města postavil v letech 1990 až 1994 Zdeněk Mraček. Za dobu jeho působení na radnici se začala formovat státní správa, utvářet systém, začal fungovat úřad. Za Zdeňka Proska ve funkci primátora (1994 až 1998) byla založena průmyslová zóna Borská pole a zahájeny významné infrastrukturní akce. V čele Plzně ho vystřídal Jiří Šneberger (1998 až 2005), v době jeho funkce bylo rozhodnuto o dálničním obchvatu, dokončila se výstavba průmyslové zóny na Borských polích a postavila se silnice U Trati, jež dopravně ulevila Americké ulici. Z pozice primátora musel Jiří Šneberger řešit v srpnu 2002 i ničivé povodně.

 

 

Miroslav Kalous stál v čele města v letech 2005 až 2006. Ze svých kroků si cení údajně toho menšího, ale viditelného, tedy vydláždění náměstí Republiky. Za dobu jeho působení se otevřela zrekonstruovaná Měšťanská beseda, ve které se konal první ples města Plzně. Zasloužil se také o založení dnes již tradiční akce Plzeňské oslavy vzniku republiky, kterými si Plzeň připomíná vznik samostatného Československa od roku 2006.

http://www.foto.oko24.info/vydano/2017_1/20170207195206_001_ls.png

 

V letech 2006 až 2010 stál v čele města Pavel Rödl, Plzeň v tu dobu získala titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2015. Tehdejší primátor mimo jiné v roce 2009 udělil Čestné občanství města Plzně zpěvákovi Karlu Gottovi nebo plzeňskému biskupovi Mons. Františku Radkovskému. V roce 2009 převzal z jeho rukou Cenu 1. června bývalý prezident, spisovatel, dramatik a jeden ze zakladatelů Charty 77 Václav Havel.

 

Sedmým porevolučním primátorem byl v letech 2010 až 2014 Martin Baxa, v pětatřiceti letech v době nástupu do funkce byl nejmladším primátorem Plzně. V době jeho působení vyvrcholily přípravy na projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, z pozice své funkce se stal předsedou správní rady společnosti Plzeň 2015, jež přípravy pro prestižní kulturní titul zajišťovala. V září 2014 jako primátor města slavnostně otevřel spolu s dalšími hosty budovu Nového divadla, prvního divadla v České republice postaveného po roce 1989. Ze své funkce zadal nově zpracovat dějiny města Plzně a zrekonstruovat Loosovy interiéry v Plzni.

 

Od listopadu 2014 stojí v čele města Martin Zrzavecký. Po úspěšném kulturním projektu v roce 2015 se Plzeň snaží najít svou novou vizi. Přáním primátora je, aby se Plzeň profilovala nejen jako město průmyslu, piva a sportu, ale také jako město vědy, vývoje a inovací.

Reklama